Ztráta schopnosti číst do hloubky

Digitální doba způsobila i nový přístup čtení textu. Ten je založen spíše na rychlém prohlížení textu bez hlubšího porozumění. Podle nového výzkumu je obava ze ztráty této základní dovednosti největší u dětí, které přecházejí od „učení se číst“ ke „čtení, aby se učili“, obvykle ve věku kolem devíti nebo deseti let.

V jistém článku se americký novinář John R. MacArthur odvolal na nejnovější průzkum Ministerstva školství USA, který zjistil, že schopnosti porozumění textu u třináctiletých klesly v průměru o čtyři body. Kritickým byl údajně školní rok 2019/2020 zasažen Covidem-19. Ještě alarmující je, že průměrný pokles byl sedm bodů ve srovnání s údajem z roku 2012. Výsledky studentů s nejhoršími výsledky klesly pod úroveň čtenářských dovedností z roku 1971, kdy se uskutečnila první národní studie.

Právě Covid-19 a blokády během pandemie, kdy bylo učení v převážné míře online, jsou z velké části důvodem poklesu. Již méně se ale diskutovalo o osvětlené obrazovce zobrazující pixelové písmo namísto tištěného nebo skenovaného textu, které děti používaly ke čtení dávno před rokem 2020.

zdroj foto: Canva 

Problém se čtením digitálního textu

Ve srovnání se čtením z tištěného textu představuje čtení digitálního textu řadu problémů. V neposlední řadě je to povaha digitálních zařízení, která používáme a snadný přístup, který nabízejí k více rozptýlením. Jde však také o to, jak čteme digitální texty, což má tendenci zahrnovat rolování a skenování, bez ohledu na to, zda se jedná o textovou zprávu od přítele, online článek nebo důležitý učební zdroj dodaný učitelem.

Existuje rostoucí počet průzkumů, které zkoumají vliv čtení digitálních textů v porovnání s tištěnými a zjišťují, že papír a tisk pokaždé vyhrávají. Právě MacArthur ve svém článku zdůrazňuje nejnovější studii, která odhaluje negativní důsledky čtení digitálních textů před tištěnými.

Studie týmu neurovědců pod vedením Dr. Karen Froud z University of Columbia's Teachers College v USA testovali děti ve věku od 10 do 12 let. Ty byly požádány, aby četly originální texty na papíře a na obrazovce. Zjistili, že účastníci četli hlouběji při čtení textu na papíře v porovnání se čtením na obrazovce, kde bylo pozorováno povrchní čtení.

Co je hluboké čtení?

Před příchodem digitálních textů by většina čtení byla ve větší či menší míře hlubokým čtením. Hluboké čtení není jen o učení se tomu, co text mluví, ale taky o pochopení toho, co to znamená. Vyžaduje to soustředění, což znamená žádné rozptylování. To je právě to, co je ve stále více digitalizovaném světě obtížně dosažitelné. Hluboké čtení je v současnosti výzvou pro většinu lidí, dokonce i pro ty, kteří vyrůstali před příchodem všeho digitálního. Ale pro děti, které se učí ve škole, kde se digitální text stal v posledních letech stále běžnější normou, to představuje vážné obavy.

Mirit Barzillai v článku z roku 2009 zdůraznila výzvy, kterým čelí hluboké čtení u dětí

„Pod pojmem hluboké čtení máme na mysli soubor sofistikovaných procesů, které podporují porozumění a zahrnují inferenční a deduktivní uvažování, analogické dovednosti, kritickou analýzu, reflexi a náhled. Odborný čtenář potřebuje milisekundy k provedení těchto procesů; mladý mozek potřebuje na jejich rozvoj roky. Obě tyto klíčové dimenze času jsou potenciálně ohroženy všudypřítomným důrazem digitální kultury na bezprostřednost, informační zátěž a kognitivní soubor poháněný médii, který zahrnuje rychlost a může odrazovat od uvažování v našem čtení i v našem myšlení.“

Existují kroky, které lze učinit a činí se s cílem čelit škodlivým vlivům digitálního světa na čtení.

zdroj foto:Canva

Opětovné zavedení papírových textů do škol

Ve Švédsku po „hyperdigitalizovaném přístupu ke vzdělávání“ nyní školy v zemi podnikají kroky k opětovnému zavedení zaměření na tištěné knihy, tiché čtení a psaní rukou. Právě psané písmo je druhý důvod k obavám. Strojní psaní, psaní na klávesnici nahrazuje ve velké míře klasický ručně psaný text na papír. Tento krok souvisí s poklesem míry porozumění u dětí, podobně jako v USA Mezinárodní hodnocení odhalilo pokles úrovně čtení u švédských štvrtáků (ve věku kolem devíti let) z průměrných 555 v roce 2016 na 544 v roce 2021.

Význam tištěných knih doma

Přestože rodiče nemusí být vždy schopni kontrolovat nebo otevřeně ovlivňovat používání digitálních zdrojů ve škole na papíře, mohou to ovlivňovat doma. Je třeba zdůraznit důležitost role rodičů při podpoře čtení tištěných knih v domácnosti, aby bylo součástí každodenního života dětí stejně jako digitálně a pomáhá rozvíjet to jejich čtenářské dovednosti.

65 % spotřebitelů upřednostňuje tisk

Vzhledem k možnosti výběru většina spotřebitelů upřednostňuje čtení tisku. Průzkum společnosti Two Sides z roku 2023 odhalil, že 65 % evropských spotřebitelů upřednostňuje čtení tištěných knih a 52 % věří, že děti se při čtení z tištěných materiálů učí více ve srovnání s digitálními (pouze 16 % nesouhlasí). Dalších 45 % souhlasilo s tím, že lépe porozumí příběhu při čtení zpráv v tištěné podobě než online.

Tisk je lepší na učení

Rostoucí počet výzkumů, které se zabývají rozdíly mezi čtením tištěného textu a digitálním, vytváří stále jasnější představu o tom, že tisk je nejlepší, pokud jde o učení. Přestaneme-li číst tištěné texty přijdeme časem o schopnost číst hloubkově s porozuměním textu. Čtení v digitální formě se nevyhneme, ale můžeme rozvíjet schopnost čtení v digitální formě, ale také čtení hlubokých komplexních textů. Dalším faktorem je fyzický rozměr, kdy se můžeme knihy v tištěné formě dotknout.

zdroj: twosides.info