Stav hladiny inkoustu v tiskárně

Reálný a odhadovaný stav hladiny inkoustu a toneru

Určitě jste se již někdy zamysleli nad tím, jak přesně funguje hlášení stavu o hladině inkoustu nebo toneru v tiskárnách. Jde o měření nebo odhad? Každá kazeta je naplněna určitým objemem inkoustu nebo tonerového prachu. Ten se udává v objemu vytištěných stran nebo v ml. Takže například černý inkoust v kazetě může mít standardní kapacitu 7 ml nebo 15 ml. Výrobce tiskárny testuje spotřebu této náplně při přesně určených standardizovaných podmínkách. Přesněji podle normy 5 % pokrytí. Testování má stanovené přísná pravidla. Zde se dostáváme k výpočtu kapacita objem náplně a počet vytištěných stran. Dostaneme vytíženost náplně podle určitého vzorce naneseného množství inkoustu nebo toneru. 5 % pokrytí je standardizovanou podmínkou, pro určený počet stran tisku. Tiskárna je z výroby nastavena tak, že hned, jak čip zdeteguje náplň, ví kolik ml se v naplní nachází a kolik stran by měla při 5 % pokrytí vytisknout. Není to však 100 % přesné měření. Během tisku může tiskárna jen odpočítávat kolik barvy nanesla, počet stran a tak zhruba určit zbylou hladinu náplně. Aby bylo měření přesně a dosáhl se tak efekt zcela prázdné náplně museli by tiskárny obsahovat jiný měřicí systém pomocí senzoru, který by reálně měřil hladinu náplně a pokles inkoustu. To by však musela obsahovat buď tiskárna nebo každá kazeta, by měla čidlo a tímto se dostáváme k tomu, jak moc by se zvýšily náklady na výrobu zařízení. Výrobci blíže neuvádějí přesně, jakým výpočtem dosáhli výsledku, vytíženost náplně a počet vytištěných stran z toho vyplývající. Ale můžeme předpokládat, že se odrážejí od velikosti kapičky inkoustu a plochy, kterou pokryje určitý počet těchto kapiček. V tom případě by šlo o množství naneseného inkoustu za určitých podmínek. Při laserových zařízeních už si nejsme jistí, jakým postupem se získávají z přibližná vytíženost toneru. Tam je třeba brát v úvahu více faktorů.

Spotřebitel vs výrobce

Jak se běžný spotřebitel se nad tím příliš nezamýšlíme. Dokud se nám nezdá, že jsme po vložení nové náplně tlačily málo a přesto nám tiskárna hlásí prázdnou kazetu. Zkontrolujeme hladinu náplní buď přímo na displeji tiskárny nebo v počítači. Opravdu je náplň prázdná, nebo v ní ještě zůstalo určité množství inkoustu nebo toneru? Některé tiskárny nebo multifunkce po oznámení, pokud tuto hlášku zignorujete ještě dokáží pár stran vytisknout. No někteří se tvrdohlavě zatnou a nedostanete z nich ani 1 stranu navíc. Na internetu se objevilo několik videí, kde uživatelé vybrali náplň, kterou označilo zařízení za prázdnou a po otevření (fyzickém) se kupodivu v kazetě nacházelo určité množství inkoustu nebo toneru. Samozřejmě, že se začaly objevovat kritické hlasy směrem k výrobcům. Uživatelé se ptali, kolik peněz zaplatíme při dlouhodobém používání za nevyžitý zbytkový inkoust nebo toner? Je správné, aby nás výrobce takto tlačil do nákupu nové, když jsme nevyužili 100 % náplně?

Má to své za a proti. Pokud byste vyčerpali inkoust do poslední kapky, aniž by vás předčasně zařízení upozornilo, nastala by situace, která by v konečném důsledku mohla poškodit vaši tiskárnu. V inkoustové kazetě je nutné ponechat trochu inkoustu, aby se zabránilo vniknutí vzduchu, zaschnutí a poškození trysek a tiskové hlavy. Takto je zařízení chráněno a je zajištěna konzistentní kvalita tisku, která uspokojí zákazníka. Ve skutečnosti by zbývající inkoust neměl být považován za odpad, ale za pozitivní akci výrobce k zajištění stále vysoké kvality výstupu a výkonu zařízení. Výrobci navíc o skutečnosti, že v kazetě zbývá malé množství inkoustu, informují v uživatelské vyučenou k zařízení. Málokdo z poživatele ji však čte. Několik redaktorů, kteří testovali vytíženost tiskáren se na tento fakt ptali přímo výrobců. Odpověď byla právě v tom smyslu, že je tím zařízení chráněno. Dalším argumentem bylo, že kapacita náplně je stanovena standardem 5 % pokrytí určitého počtu stran a ten je dodržena. Zbytkový inkoust vytíženost náplně v žádném případě neovlivní, protože není započítán do tohoto výpočtu. Že by nám nakonec dávali výrobci do kazet inkoust navíc?

Co na to životní prostředí?

Čím méně kazet použijeme, tím více šetříme životní prostředí. Tento fakt mohou výrobci ve velké míře ovlivnit. Například podporou velkokapacitních náplní pro své zařízení, což je velké plus. Další plus je program výměny a recyklace inkoustových a tonerových kazet. Mnoho výrobců podporuje zásadu nulového skládkování odpadů. Každá část vrácených tonerových kazet se opětovně využije nebo recykluje. A to už, jak komponenta v nové tonerové kazetě, základní materiál v jiném průmyslovém odvětví, nebo jako náhrada fosilních paliv. Žádná část tonerové kazety neskončí na skládce s odpadem. Dalším plusem pro snížení uhlíkové stopy jsou modrey tankové tiskárny. Ty používají tankový zásobník pro doplňování inkoustu. V zásadě platí, čím méně časté doplnění náplně, tím ekologičtějším se zařízení stává.

Jak drahé jsou náplně?

Tak tady jsme opravdu na rozpacích. Pokud vezmeme v úvahu pro výpočet cenu inkoustu v ml a promítneme do 1 litru inkoustu, dostáváme se k zajímavé ceně. Inkoust se tak dostává mezi nejdražší tekutiny na světě. Proč je cena náplní tak drahá a mnohdy převyšují náhradní náplně a cenu samotné tiskárny? Zjednodušeně bychom mohli říci, že výrobci na jedné straně prodávají svá zařízení za cenu nižší, než je výrobní a na druhé straně náplně za cenu několikanásobně vyšší, než je výrobní. Tomuto paradoxu se říká systém prodeje žiletek. I v tomto případě si často koupíte relativně levný strojek, do kterého se kupují žiletky skoro v ceně samotného strojku. Na různých fórech a internetových stránkách se často objevují názory, které poukazují na způsoby výrobců, kterými zavádějí zákazníky.

Mezi nejdiskutovanější patří:

Čip deaktivuje tisk i když dojde jedna barva a ostatní jsou stále plné a mohlo by se dále tlačit (některé tiskárny opravdu takto fungují).

Tiskárna používá barevné náplně i při černobílém tisku, čímž se zvyšuje spotřeba inkoustu.

Čip odesílá zařízení často falešné hlášení o prázdné kazeta (někdy pomůže reset toneru).

Někteří výrobci používají v zařízeních ochranný čip, který zabraňuje používání náplní třetích stran (tím nutí uživatele k používání pouze originálních náplní). Tento krok byl nejvíce kritizován a dokonce vedl k soudním sporům.

Výrobní cena některých náplní se pohybuje někde okolo čtvrt dolaru a prodejní cena několikanásobně vyšší.

Ať už jsou tato tvrzení pravdivé nebo ne, faktem zůstává, že náplně do tiskáren jsou poměrně drahé. Stále více uživatelů si proto zvolí alternativní náplně, které jsou plně kompatibilní s jejich tiskárnou. Vyplatí se jim tlačit za velmi nízké náklady na spotřební materiál a po čase koupit novou levnou tiskárnu. Jak tisknout pouze originálními náplněmi, aby zařízení vydrželo, co nejdéle v dobré kondici a mít během tohoto období vysoké náklady na spotřební materiál. Ale to už je na každém uživateli, jakými (drahými) náplněmi bude naplňovat svou tiskárnu.

Jak zkontrolovat stav hladiny inkoustu

Často potřebujete vytisknout rychle několik dokumentů a jak na potvoru vám dojde barva v náplni, po vytištění první strany. Jak tomuto předejít a zjistit stav hladiny v náplních dříve, než tiskárna zahlásí prázdnou kazetu? Po připojení tiskárny k PC a instalací ovladačů si můžete zkontrolovat stav inkoustu, toneru v nainstalovaných náplních. Ve Windows přes ovládací panel, zařízení a tiskárny. K tiskárnám dodává výrobce software, kde kromě údržby zjistíte i stav náplní. Moderní tiskárny a multifunkce s LCD displejem, vám tuto informaci ukáží přímo na displeji zařízení. Tiskárny s tankovým zásobníkem můžete zkontrolovat vizuálně. Jímky jsou průsvitné a stav hladiny je okamžitě viditelný.