Samostatnost jako kariérní výhoda se právě přepisuje

Představte si svůj běžný pracovní týden. Pravděpodobně nad vámi nikdo nestojí a nekontroluje každý krok. O pořadí úkolů rozhodujete sami, velká část komunikace probíhá písemně a asynchronně. Od výsledku se očekává, že ho doručíte, aniž by vás někdo vedl za ruku. Právě tahle schopnost, pracovat samostatně, se roky prodává jako dovednost, která rozhodne o tom, kdo v práci obstojí.

Problém je, že mezitím se objevil druhý „samostatný pracovník". Není z masa a kostí a sedí ve vašem počítači. A umí spoustu z toho, co mělo být vaší výhodou.

Samostatný pracovník už existuje (jen není člověk)

Dosavadní generace AI nástrojů odpovídala na otázky. Ta současná, takzvaní AI agenti, dělá něco jiného: dostane cíl, rozloží si ho na kroky a ty kroky i provede, vyhledá, napíše, otestuje, opraví, doručí. Z asistenta, kterého je třeba vést větu po větě, se stává něco bližšího samostatnému vykonavateli úkolů.

Tady je třeba zůstat střízlivý, protože kolem agentů je dnes mimořádně mnoho šumu. Gartner je ve své analýze za rok 2026 řadí na vrchol „nafouknutých očekávání", tedy do fáze, kdy nadšení výrazně předbíhá realitu. Reálné nasazení je zatím skromné: agenty má v ostrém provozu nasazené přibližně 17 % organizací, většina nasazení je úzce vymezená a plně autonomní agenti podle Gartneru zatím nejsou připraveni na většinu firemních úkolů. Deloitte k tomu dodává, že řada projektů s agenty selhává a daří se těm firmám, které agenty řídí jako pracovníky s lidským úsudkem v klíčových bodech rozhodování.

Jinými slovy: agent dnes pracuje samostatně asi jako schopný, ale nespolehlivý junior. Udělá překvapivě hodně sám, ale bez kontroly vás dokáže pořádně srazit. Na pointě to ale nic nemění. Schopnost, kterou jste měli prodávat jako svou, se právě stala běžnou vlastností softwaru a bude zlevňovat.

zdroj: pixabay

Proč to zvedá laťku právě vám

Pokud vaše hodnota spočívala hlavně v tom, že úkol spolehlivě odvedete bez dozoru, máte teď konkurenta, který dělá přesně tohle a je k dispozici nonstop. A v datech to už je vidět.

Studie Stanfordovy univerzity, která vychází ze mzdových dat, zjistila, že zaměstnanost lidí ve věku 22 až 25 let v profesích nejvíce vystavených AI, typicky vývoj softwaru a zákaznická podpora, od konce roku 2022 klesla. Řádově o 16 %, zatímco zkušenějším pracovníkům ve stejných oborech zaměstnanost rostla. Nejdůležitější je ale jeden detail: pokles se koncentruje tam, kde AI práci nahrazuje, ne tam, kde ji jen doplňuje. Kde stroj přebírá vykonávání, lidé o ně přicházejí. Kde jim pomáhá rozhodovat se lépe, drží se.

Doprovodná čísla to potvrzují. Podle Indeed Hiring Lab byly v polovině roku 2025 inzeráty na technologické pozice v USA o 36 % nižší než před pandemií, u softwarových inženýrů dokonce o 49 %. A podle průzkumu Stack Overflow už 84 % vývojářů běžně používá AI nástroje. Část tohoto propadu je třeba přičíst i korekci po nadměrném najímání během pandemie a vyšším úrokům, ne jen automatizaci, ale směr je jednoznačný. Hodnota se vypařuje právě z té úrovně, kde je samostatnost jen o odvedení rutinní práce.

Kam se hodnota přesouvá: o úroveň výš než agent

Pokud agent zvládne vykonávání, člověku zůstává to, co agent nezvládne. A to není „být samostatný". Je to být o úroveň výš:

• Úsudek v nejistotě. Rozhodnout, co se vůbec vyplatí dělat, jak zarámovat problém a kdy je „hotovo" opravdu hotovo. Agent vám udělá, co zadáte; neřekne vám, že jste zadali špatnou věc.
• Kontrola a odpovědnost. Agenti se ještě často mýlí, vymýšlejí si a potřebují dozor, proto se dnes i v technologických firmách prosazuje model „člověk u klíčových rozhodnutí". Schopnost zachytit chybu ve výstupu, který jste nevyrobili vy, a postavit se za výsledek je tím, co nelze delegovat na stroj.
• Orchestrace. Vést ne jeden úkol, ale několik nástrojů a agentů najednou, zadat, propojit, zkontrolovat, poskládat do výsledku. To má blíž k řízení malého provozu než k „práci na úkolu".

Aktuální data o trhu práce sedí přesně na tuhle linii. Ve Future of Jobs Report 2025 od Světového ekonomického fóra je analytické myšlení nejžádanější klíčovou dovedností. Za nezbytnou ji označuje sedm z deseti firem. Hned za ním jsou odolnost a přizpůsobivost a také zvídavost a celoživotní učení. Nejrychleji roste poptávka po práci s AI a daty a po technologické gramotnosti. Není to poptávka po vykonavatelích. Je to poptávka po lidech, kteří umějí rozhodovat a vést.

Není to apokalypsa

Snadno z toho lze udělat paniku a někteří na tom staví byznys. Generální ředitel Anthropicu například předpověděl, že AI může do pěti let zrušit zhruba polovinu nástupních pozic „bílých límečků". Berte to jako to, čím to je: odhad člověka, který AI prodává, ne ověřený fakt. Realita je mírnější. Totéž fórum, které varuje, že do roku 2030 se promění nebo zastará okolo 39 % dnešních dovedností, zároveň počítá s čistým přírůstkem přibližně 78 milionů pracovních míst (170 milionů vznikne, 92 milionů zanikne).

Přesnější obraz je tento: nezmizela práce, zvedla se podlaha. Rutinní, samostatné vykonávání se stává komoditou a hodnotná lidská práce se posouvá o patro výš. To není zpráva „AI vám vzala místo". Je to zpráva „čára, za kterou jste placeni, se posunula".

Co s tím prakticky

Pokud si z toho chcete odnést konkrétní krok, nesnažte se být ještě samostatnější ve vykonávání. V tom prohráváte. Posuňte se nad to:

• Přestaňte se měřit tím, jak dobře úkol uděláte. Začněte tím, jak dobře ho umíte zadat, zkontrolovat a obhájit (i když ho vyrobil někdo nebo něco jiného).
• Naučte se vést agenta jako juniora. Dát jasné zadání, ověřit výstup, odhalit chybu. Kdo to neumí, buď stroji slepě věří, nebo ho ignoruje, a obojí je dnes nevýhoda.
• Investujte do toho, co se zadáním nedá delegovat: rozhodnutí, co vůbec dělat, úsudek v nejistotě a ochota nést odpovědnost za výsledek.

A jeden test, jestli jste nad laťkou: kdybyste zítra dostali k dispozici schopného asistenta na všechnu rutinu, zůstala by vám práce, která má hodnotu? Pokud je odpověď ano, jdete správným směrem. Pokud ne, přesně víte, kde přidat.

Pointa je jednoduchá a trochu nepříjemná. „Samostatnost" ve smyslu „udělám to sám, bez dozoru" přestává být vaší výhodou právě proto, že to teď umí i stroj. Výhodou se stává úroveň nad tím: vést, posoudit a nést odpovědnost za práci, kterou odvedl někdo jiný, včetně AI. Cílem není dotáhnout se na agenta. Cílem je dostat se nad něj.