Otevřená data: veřejné informace, které může použít každý

Pojem open data, česky otevřená data, označuje veřejně dostupné informace, ke kterým má přístup každý za stejných podmínek. Nestačí, že jsou někde na internetu – musí být dostupné ve strukturované formě vhodné pro strojové zpracování a bez omezení, která by bránila jejich dalšímu použití. Komerčnímu i nekomerčnímu.

Ne každé zveřejněné číslo nebo PDF na webu úřadu jsou otevřená data. Skutečná otevřená data splňují tři podmínky najednou.

Přístup a dostupnost. Celý dataset musí být dostupný ke stažení, ideálně přes internet, zdarma nebo za přiměřené náklady. Nestačí, pokud úřad zveřejní výsledky ve formátu, který nelze strojově zpracovat – například jako skenované PDF bez textové vrstvy.

Možnost opakovaného použití a redistribuce. Data musí být poskytnuta za podmínek, které nebrání jejich dalšímu šíření, zpracování ani slučování s jinými zdroji. Tento princip se nazývá interoperabilita – schopnost různých datasetů vzájemně spolupracovat a doplňovat se.

Univerzálnost. Přístup k datům nesmí být podmíněn tím, kdo jste, čím se zabýváte nebo k čemu je plánujete použít. Žádná nekomerční omezení, žádná diskriminace skupin ani odvětví.

Co konkrétně se zveřejňuje

Otevřená data veřejné správy zahrnují datasety, které instituce vytvářejí při běžné činnosti – finanční výkazy, registry, statistiky, prostorová data. Výjimkou jsou informace, které ze zákona zveřejnit nelze: osobní údaje, utajované skutečnosti a podobně.

Dataset si lze představit jako tabulku s jasně definovanou strukturou – každý řádek je záznam, každý sloupec je atribut. Registr smluv například obsahuje smluvní strany, předmět, částku a datum. Takový dataset lze filtrovat, agregovat a kombinovat s jinými zdroji, aniž by někdo musel ručně přepisovat dokumenty nebo podávat žádosti o informace.

Každá země EU provozuje vlastní národní portál otevřených dat. Slovensko má data.gov.sk, Česká republika data.gov.cz, Maďarsko opendata.hu, Rumunsko data.gov.ro. Všechny vznikly jako součást iniciativy otevřeného vládnutí a jsou propojeny s evropským portálem data.europa.eu, kde lze vyhledávat datasety z celé EU najednou.

Kdo zveřejňuje a jak

Na národní portály přispívají povinné osoby – orgány veřejné správy, obce, státní instituce. Konkrétní postup registrace a publikování se v každé zemi liší, princip je ale stejný: oprávněná osoba se elektronicky autentizuje a dataset zaregistruje v katalogu spolu s popisem jeho obsahu, formátu a podmínek použití.

Kvalita zveřejněných dat závisí na ochotě a technické připravenosti konkrétních institucí. Rozdíl mezi datasetem v CSV souboru s pravidelnou aktualizací a tabulkou exportovanou jednou ročně bez data je pro každého, kdo s daty pracuje, zásadní.

K čemu se otevřená data využívají

Záběr je širší, než by se na první pohled zdálo. Ve zdravotnictví umožňují sledovat výdaje a analyzovat fakturaci zdravotní péče. V realitách slouží k analýze trhu a prostorového rozvoje. V životním prostředí k monitorování kvality ovzduší nebo nakládání s odpadem. Ve vzdělávání k porovnávání výsledků škol. Využívají je firmy, výzkumníci, novináři i jednotlivci.

Investigativní žurnalistika opakovaně využila otevřená data k odhalení nehospodárného nakládání s veřejnými prostředky – ne proto, že by někdo něco prozradil, ale proto, že čísla byla veřejně dostupná a někdo si je dal do souvislostí. V tomto smyslu jsou otevřená data nástrojem veřejné kontroly, nejen technickou knihovnou pro vývojáře.

Kde stojíme v evropském kontextu

Evropská komise každoročně hodnotí země EU v oblasti otevřených dat prostřednictvím indexu Open Data Maturity. Ten měří nejen to, kolik dat země zveřejňuje, ale také jejich kvalitu, aktuálnost, strukturu a reálnou míru opětovného využití. Výsledky za rok 2024 ukazují výrazné rozdíly i mezi sousedními zeměmi střední Evropy.

Slovensko dosáhlo v roce 2024 skóre 96 %, čímž se umístilo na 4. místě v EU a zařadilo se mezi takzvané trendsettry – země s nejvyspělejším přístupem k otevřeným datům. Je to výsledek systematické práce na kvalitě metadat, funkčnosti portálu a měřitelném dopadu zveřejněných datasetů.

Česká republika obsadila 8. místo s hodnocením 94 %, přičemž výrazný meziroční nárůst byl tažen zejména zlepšením portálu o 20 procentních bodů a silnější politickou podporou otevřeného vládnutí. Česko patří rovněž mezi trendsettry a v regionu představuje spolu se Slovenskem referenční bod.

Maďarsko dosáhlo celkového skóre 78 %, což jej řadí do skupiny takzvaných followerů – zemí s funkční infrastrukturou, avšak s rezervami v oblasti politiky otevřených dat a měření dopadu. Maďarsko zaujímá v žebříčku 24. místo z 34 hodnocených zemí.

Rumunsko patří do skupiny beginnerů s celkovým skóre pod 69 %. Země v posledních letech začala budovat systematičtější přístup: v roce 2024 spustila přípravu své první národní strategie pro otevřená data a zřídila nové koordinační orgány včetně Národního koordinačního výboru pro data, digitální služby a umělou inteligenci. Jde tedy o zemi ve fázi budování základů, nikoli stagnace.

Tyto rozdíly neodrážejí jen technickou vyspělost – odrážejí také politickou vůli, míru transparentnosti a celkovou kulturu veřejné správy v dané zemi.

Slovinsko se řadí mezi takzvané fast-trackery s hodnocením v pásmu 83–90 %. Země má funkční portál a solidní infrastrukturu, prostor pro růst zůstává zejména v oblasti měření skutečného dopadu zveřejněných dat a jejich aktivní propagace směrem k reálným uživatelům.

Proč na tom záleží

Otevřená data nejsou jen technická záležitost. Jsou nástrojem, který umožňuje médiím, výzkumníkům, firmám i běžným občanům ověřovat, jak stát hospodaří a zda jsou rozhodnutí v souladu s deklarovanými prioritami. Země s vyspělou kulturou otevřených dat mají zpravidla nižší náklady na přístup k veřejným informacím, vyšší důvěru veřejnosti v instituce a aktivnější komunitu vývojářů a analytiků, kteří tato data přeměňují na prakticky použitelné nástroje.

Slovensko a Česká republika dokazují, že i menší země může v této oblasti patřit k evropské špičce. Otázka není, zda otevřená data fungují, ale zda instituce v každé zemi skutečně zveřejňují to, co mají, v kvalitě, která umožňuje reálné použití.